Historie je plná zajímavých příběhů kdy často pachatelé
v naivitě prozradí, jak zločin plánovali a připravovali. Podobný ale
bohužel aktuální a autentický příběh přinesl
americký časopis Time.
V článku nazvaném „Tajná historie stínové kampaně, která
zachránila volby v roce 2020“ popisuje konspirační okolnosti kolem
amerických prezidentských voleb roku 2020.
Autorka článku doslova píše: „Trump měl pravdu… opravdu se
zde odehrávala konspirace v pozadí….byla výsledkem neformální aliance mezi
levicovými aktivisty a titány businessu…“
A dále pokračuje popisem, jak se odbory, zaměstnanecké i
levicové organizace spojily k aktivitám směřujícím k zamezení výhry
Donalda Trumpa v prezidentských volbách roku 2020. Tyto aktivity mimo jiné
donutily jednotlivé státy unie, aby změnily své volební systémy ve prospěch
demokratických voličů a dotlačily sociální sítě k mazání příspěvků ve
prospěch Donalda Trumpa s odůvodněním, že jsou konspirativní či provokují
násilí. Po volebním dni také úspěšně blokovaly jakýkoliv pokus republikánů
nechat vyšetřit podezřelé aktivity či volební podvody: „každý pokus o zásah do
oficiálních výsledků byl odražen“ píše se v článku.
Časopis Time pak poměrně přesně ve zkratce popisuje, co se
dělo v pozadí prezidentských voleb: „velmi dobře financovaná konspirační
skupina složená z mocných lidí z různých oblastí průmyslu a různých
ideologií spolupracovala v pozadí na ovlivnění veřejného mínění, měnila
pravidla a zákony, řídila média a jejich pokrytí a kontrolovala tok informací.“
Zdá se to čtenáři jako fantastická konspirace, která by stála za zablokování jejího
šiřitele na všech sociálních sítích? Časopis Time ihned k tomu dodává: „ONI
NEMANIPULOVALI S VOLBAMI, ONI JE POSILOVALI.“
Autorka článku Time si pravděpodobně vůbec neuvědomuje dosah
toho, co napsala, článek je napsán s neskrývanou pýchou na tuto
konspiraci. Nicméně lze konstatovat, že přesně tak se americké prezidentské
volby v zemi, která je pro nás stále ještě synonymem Demokracie, odehrály.
Odhlédněme nyní od samotné osoby exprezidenta Donalda Trumpa
a zkusme zhodnotit průběh voleb nezaujatě. Více než 90% médií včetně všech nejdůležitějších
sociálních sítí a všech technologických gigantů jako jsou firmy Facebook,
Apple, Google či Amazon nepokrytě stranily Demokratickému kandidátovi Bidenovi.
Proti Trumpovi byl například i
téměř celý Wall Street (není tedy divu , že převážná část současné Bidenovi administrativy
tvoří lidé placení právě Wall Streetem či fondy rizikového kapitálu).
Co se týče údajných volebních podvodů, tak kritici zejména
ze strany republikánů opravdu nechytili žádného pachatele přímo za rukáv, ale
poukazovali právě na podezřelé okolnosti, které volby zpochybňují a měly by být
nezávisle prošetřeny: např., že mnoho států USA změnilo pár měsíců před volbami
pravidla voleb, a to především ve prospěch tzv. korespondenčního hlasování, kde
ovšem nebyly nastaveny odpovídající bezpečnostní procedury. Některé
jejich připomínky byly vážné a v našich podmínkách by vedly ke zrušení
byť i komunálních voleb. A tím extrémním společným tlakem skupin v pozadí,
který popisuje Time, se podařilo to, že v podstatě ani jedno podezření
nebylo soudem projednáno. Ano, v rozporu s tvrzením v médiích
soudy v USA nevyvrátily žádné podezření, ale většinou se odmítly skutkovou
podstatou z různých důvodů zabývat, což do budoucnosti vidím jako velký
problém. Pokud by totiž soudy bez jakýchkoliv pochybností námitky republikánů
či Donalda Trumpa vyvrátily, značně by to uklidnilo situaci. To se ovšem
nestalo a americkou i světovou demokracii to bude zřejmě pronásledovat
minimálně celé další čtyři roky.
Nechme ale hodnocení bezpečnosti a zajištění amerických
prezidentských voleb roku 2021 na budoucnosti a vraťme se k článku
časopisu Time.
Z něho totiž vyplývá mnohem důležitější závěr – došlo
opravdu k nečekanému spojenectví mezi levicí (zejména tou radikální - tzv.
progresivní) a giganty americké ekonomiky, a to zejména těch z technologické
oblasti (internet) a z finančního sektoru. Toto spojení je totiž
sociologicky zajímavé ale i varující.
Jedná se v prvé řadě o komplot v podstatě
neproduktivních oblastí společnosti proti těm produktivním, což se odráží i na rozložení
voličů v prezidentských volbách. Totiž jak progresivní levicové skupiny,
tak i internetové firmy či finanční sektor se věnují činnostem, které nevytváří
přímo hodnoty ve formě zboží, ale patří mezi oblasti služeb (nic neprodukují).
Oproti tomu voličská základna právě Donalda Trumpa patří
mezi sektory přímo produkující, často nazývaných jako „stará ekonomika“. Je
opravdu tedy možno říci, že dělící čára v amerických prezidentských
volbách se táhla na jedné straně mezi chudnoucí střední třídou a venkovským
obyvatelstvem (kteří žijí a závisí na produktivních výrobních činnostech) a
levicí plus ekonomickými elitami z oblasti finančnictví a technologií na
straně druhé. Zde je třeba vidět ten hlavní rozpor který jen tak nezmizí a
pokud můžu soudit dle kroků nového prezidenta, bude se nadále prohlubovat.
Právě ta spolupráce mezi levicí a megakorporacemi umožnila
zákulisní manipulace s volbami, tak jak popisuje časopis Time. Autorka a
zřejmě i redakce Time opravdu nevnímá ty konspirativní manipulace jako něco
závadného, jde přece o vyšší dobro. A zde je kámen úrazu, pravidlo „účel světí
prostředky“ využívali nejenom jezuité ale i komunistický režim který moc dobře
známe. A bohužel toto pravidlo vždy v historii vedlo nakonec k nějaké
formě nedemokratického zřízení.
Spolupráce progresivní levice a technologických gigantů
pokračuje i po volbách, jak je vidět na masové cenzuře a blokování či mazání
všech hlasitých podporovatelů Donalda Trumpa ale i velké části konzervativních
intelektuálů či pravicových organizací. Jako by tito extrémně bohaté korporace
chtěli říci: „nechte nás vydělávat prachy a mi vám pomůže zbavit se pravicové
politické konkurence“.
Proč je tomu tak? Neuvědomují si majitelé či manažeři těchto
firem, že levice poté, co jim zlikvidují konkurenci na pravé straně politického
spektra půjdou i po nich? Nebo se domnívají, že když se k progresivnímu
socialismu přidají hned v počátcích, přežijí, a ještě na tom dokážou
mohutně vydělat?
Těžko říci, pravdou můžou být všechny varianty. Zaměstnanci
i manažeři těchto technologických gigantů jsou většinou sami příznivci
progresivní levicové ideologie a často sami tlačí majitele těchto korporací k tzv.
Cancel culture, tedy k diskriminaci všech těch,
kteří smýšlejí jinak.
Na druhé straně, každý, kdo kdy pracoval
v nějaké gigantické nadnárodní korporaci dneška ví, že struktura se velice
podobá struktuře tzv. reálného socialismu. Většinou již neexistuje nějaký jasný
majitel v podobě jedné osoby, ale vlastnictví je kolektivně rozprostřeno
mezi nejrůznější fondy, často i státní a o managementu rozhoduje nikoliv
manažerské či technické kvality ale obratnost ve vyjednávání a schopnost získat
si spojence. U těchto velkých korporací již není business model primárně zaměřen
na inovace ale na udržení co největšího tržního podílu a zamezení jakékoliv
konkurence včetně napojení na vládní aparát pomocí sponzorovaných či přímo
placených politiků, kteří následně ohýbají zákony právě ve prospěch těchto gigakorporací.
Následně tak vzniká v podstatě politický
režim „korporativní socialismus“, který se od „reálného socialismu“ liší pouze
tím, že faktickou moc nemá jedna, většinou komunistická strana, ale právě protagonisté
nasazení velkými korporacemi.
A bohužel pro nás, právě takový politický
systém se právě etabluje v USA.
